Vánoční cukroví

Proti gustu žádný dišputát :)...aneb Daníkovo tvoření vánočního cukroví. Dost bylo klasických lineckých koleček, teď frčí linečtí dinosauři...klasickým perníčkům u nás také odzvonilo. Modrý metalický perníkový žralok nahradil cukrovou polevou polévané a zdobené hvězdičky a srdíčka v tradičním staročeském stylu. Jo, jo, moderní doba :)

 

Vše hand made Daník bez jakékoliv pomoci !

Lhát, nelhat ?

A je to tu...

Danda začíná mít stále častější dotazy typu "A kdy budu zdravý ?" "A kdy už nebudu muset mít ty hnusný léky ?" "Budu moct hrát fotbal ?"... Po pravdě by zněla nejspíše odpověď na všechno URČITĚ NE. Ale dá se to takhle jednoznačně říct dítěti, i když je to pravda ? Prozatím zkouším odvést pozornost. Ale jak dlouho se to bude dařit ?

Už si sice uvědomuje, že není úplně jako ostatní, že má svou potvoru nemoc. Někdy si i pamatuje její název :)  Pořád si ale neuvědomuje ty důsledky. Nechápe, že nemoc neodezní jako nejaká chřipka. Že jeho tělo nejde prostě uvnitř spravit, aby fungovalo jak má. Že má své léky i "nemoc"  doživotně...

Nevím...

Pokud máte radu, zkušenost, sem  s ní.

 Lhát, nelhat...

Hlavonožci

Tramtadadááá, s radostí představuji konec barevných fleků, teček, šmouh a čar. Včera Dany vytvořil své první hlavonožce. Vpravo můžete vidět naše modré auto se Símou a aktovkou vně. Pravda, při vybarvování auta silueta Símy značně utrpěla a neznalý situace jí asi těžko zahlédne :). Nicméně anténa autu nechybí, jen kol má o pár páru více. Dále můžete vidět Dandu, pak jeho otce a následuji já. Nemám nos, ani pusu, zato mám tři oči a velmi dlouhé vlasy :)

uááá

Tak Daníkovi asi monokl a rozseknutí u oka nestačilo a kdesi přišel k zánětu spojivek. ATB nám Dr. nedala, protože u něj by to mohl být problém s ostatními léky, tak se s tím budeme prozatím prát přírodně a homeopaticky.

Také se musím pochlubit, protože po poslední návštěve se mě doktorka ptala, kde to Daníkovi ošetřili. Tak jsem se přiznala, že jako druhomatka jsem přistoupila k ošetření pouze doma v obýváku. Sklidila jsem pochvalu za profi práci :)

Drsnej chlap

Tak si dnes vařím oběd, cibulka se slaninkou prská  na pánvi a čeká na brambory. Dostala jsem jehněčí kýtu. Šťouchané brambory s medajlonky jsou můj cíl.

Vmíchávám brambory "štouchám". Prohodím medajlonky a házím je do trouby.
Smích z pokojíku vystřídá pláč. Nechávám jídlo jídlem a spěchám zhodnotit situaci.

Danda si v pokojíku mne rukou oko, pláče a na ručičkách mudlá krev. Beru si jeho ruce do svých a koukám, že příčinou je rozseklé obočí. Krásné čisté seknutí těsně vedle oka. V nemocnici max na dva stehy, ale protože rozsekaných brad a obočí bylo u nás už dost, ujímám se situace po svém. Stahuji ranku k sobě a lepím úzkými proužky. Ruce se mi klepou, takže na chirurgickou kariéru nelze pomýšlet :).

Daník se po chvilce uklidňuje a dožaduje se na, pro něj, nevzhlednou náplast, nějakou pěknou, obrázkovou.

Mise splněna a dítko se opět kouká na pohádku s kulatou obrázkovou náplastí vedle pravého oka. Jen ještě vynadal stolu, jehož hrana mu "bebí" udělala.

Je to můj malej " drsnej" chlap

PS: zapoměla jsem rozehřát troubu, takže medajlonky nejsou vysušené, jen v troubě došly :)