Stále jsme ve slepé uličce. Stále břicho hodně zlobí a noční pláč a naříkání je na dennodenním pořádku.
Po třech letech, kdy Daník agresivní léky bez jediného problému nejspíš snášel, jsou pryč. Bohužel dnes po dohodě s lékařem snižujeme dávky na polovinu a uvidíme, zda to bude mít nějaký efekt.
Nemoc tedy i přes veškerou snahu dostává šanci se více rozpínat.
Nemám z toho radost, nemám...
Žádné komentáře:
Okomentovat