Dlouho jsem nic nepsala. Byla spousta vyřizování, bylo potřeba spousta papírů a potvrzení a nakonec se to vydařilo. Daník chodí do školy, do nultého ročníku ( po odkladu ) a má prima paní učitelku. Navíc se mu tam líbí a ještě ke všemu škola pojala jeho nemoc jako my doma. Prostě pokud se nic nebude dít, bude brán Daník jako každé jiné dítě + jsou ochotni mu dávat i léky a nakonec nebude třeba speciální asistentky na jejich podávání. No a ve třídě mají i asistenta pedagoga, takže pokud Daník bude potřebovat, pomůže mu. Mám velkou radoooooost :)
Dále se naše rodina v květnu rozrostla o dalšího člena. Klasickou mourku - tu nejmenší z vrhu. Ač se zezačátku nezdála, je velmi paličatá, nebojácná a kolikrát všehoschopná ve svůj prospěch. A je naše.
Ad nové léky. Tak v této oblasti nic nového, ale svitla nám naděje a hodlám jí využít. Tak držte pěsti. Jinak Danda roste a přibývá. Sem tam se nemoc sice ozve a je to naprd, ale těch lepších dnů je stále více. Doufám že to nezakřiknu.
Jdu obalit žákovskou knížku a všem školákům přeji bezproblémový školní rok !
Žádné komentáře:
Okomentovat