Drsnej chlap

Tak si dnes vařím oběd, cibulka se slaninkou prská  na pánvi a čeká na brambory. Dostala jsem jehněčí kýtu. Šťouchané brambory s medajlonky jsou můj cíl.

Vmíchávám brambory "štouchám". Prohodím medajlonky a házím je do trouby.
Smích z pokojíku vystřídá pláč. Nechávám jídlo jídlem a spěchám zhodnotit situaci.

Danda si v pokojíku mne rukou oko, pláče a na ručičkách mudlá krev. Beru si jeho ruce do svých a koukám, že příčinou je rozseklé obočí. Krásné čisté seknutí těsně vedle oka. V nemocnici max na dva stehy, ale protože rozsekaných brad a obočí bylo u nás už dost, ujímám se situace po svém. Stahuji ranku k sobě a lepím úzkými proužky. Ruce se mi klepou, takže na chirurgickou kariéru nelze pomýšlet :).

Daník se po chvilce uklidňuje a dožaduje se na, pro něj, nevzhlednou náplast, nějakou pěknou, obrázkovou.

Mise splněna a dítko se opět kouká na pohádku s kulatou obrázkovou náplastí vedle pravého oka. Jen ještě vynadal stolu, jehož hrana mu "bebí" udělala.

Je to můj malej " drsnej" chlap

PS: zapoměla jsem rozehřát troubu, takže medajlonky nejsou vysušené, jen v troubě došly :)